zdroj: James Marsters.com

17. dubna 2007

Jakou máte v tuto chvíli knihu na nočním stolku?

Mám tam knihu “The Universe in a Single Atom” od Dalai Lami. Nejsme buddhista, ale on je chytrý mnich!

Darek Jakobi řekl, že „Být či nebýt…“ není monolog, ale Hamlet mluvící k Ophelii, z části kvůli tomu co popisuje, protože to se jí stalo. Jaký je váš názor na tenhle zajímavý pohled?

Hmmm, to je opravdu zajímavé, dejte mi vteřinku. Nemyslím si, že je zcela reálné, že by Ophelia nemluvila, kdyby to byla pravda. Je to scéna sama o sobě a jako taková a obvykle, když je v takovýchto scénách daná postava, pak má nějakou krátkou řeč. Mohli byste to takhle zahrát, ale nevidím potřebu vymýtit monolog – mám rád monology.

Musíte každý den hledat klíče, nebo jste jedním z těch, kteří když přijdou, tak si je vždy dávají na stejné místo?

Snažím se být tím druhým, ale často jsem tím prvně jmenovaným – je to 50 na 50.

Co je lepší: staří přátelé nebo noví a proč?

Staří přátelé – znají všechny vaše trapasy a stále vás mají rádi.

Spikův šatník byl silně spjatý s vaším ztvárněním jeho postavy, přesto, ve vaší nedávné produkci Macbetha, přivedl jste Macbetha zpět k životu v černých jeansech a tričku. Jak je tedy důležitý šatník u vyprávění příběhu? Nepomáhá vám oblečení najít postavu, nebo jste naprosto únášen samotnými slovy?

Na jevišti nepotřebujete kostým. Samotný Shakespeare oblékal své herce do jeansů a triček své doby, spoléhal jen na drobné rekvizity a části kostýmů, které jasně označovaly jeho krále a válečníky, protože na jevišti jsou vším slova. Ve filmu jsou slova, v nejlepším případě rovna obrazu a někdy jsou něčím druhotným, takže pro TV a film se stal kostým velmi důležitý – to je důvod, proč to šlo na nervy, mohli jsme najít jen jeden kostým, který fungoval – špinavý rocker, není tak těžké na něj najít šaty.

Jaká je první věc na kterou pomyslíte, když ráno vstanete?

Cvičím se v myšlení, že je nový, hezký den, plný případných možností. Potřebuji tyhle myšlenky, protože se po ránu cítím mizerně.

Ze všech lidí, se kterými jste doposud pracoval během vaší kariéry, kteří tři lidé jsou ti nejvíce zajímaví nebo nejvíce podnětní lidé?

Steven Dietz, dramatik, se kterým jsem pracoval v Seattlu. Měl v sobě kombinaci lásky a důvěry, tím dokázal herce ve svých rukou „roztát“. Michael Winter – divadelní herec v Americe. Není jemnějšího, než je on. Slyšet jeho slova, je jako dostat požehnání od anděla. Laird Williamson, který teď pracuje pro Denver Center, byl tak zvláštní tím, jak vás vedl, dával hercům svolení, aby zkoušeli všechno. Skutečný génius.