zdroj: James Marsters.com

15. března 2007

Jako humanista, jaký je váš názor na letitou otázku, zda muži a ženy mohou být opravdu přátelé? Jestli nemohou, tak proč?

Jistě že muži a ženy mohou být opravdoví přátelé, ale pokud je u toho sexuální přitažlivost, je to více komplikované. Je poněkud smutné, že je tohle stále nevyřešený problém.

Jak se vyrovnáváte s odrazováním a zklamáním?

Moc se tím nezabývám. Je to nevyhnutelné tak dlouho, jak jste na živu. Zaměřuji se na možnosti. Stačí pár úspěchů, aby měl člověk šťastný život.

Existují nějaké informace o filmu P.S. I Love You, nebo o vaší roli, o které se můžete podělit?

Je to příběh o statném Irovi a inteligentní, rázné New Yorkčance, kteří se snaží, aby jim to fungovalo na Manhattanu. Situace se zkomplikuje, když její muž zemře na rakovinu, ale najde způsob, jak zůstat se svou ženou v kontaktu i po své smrti. Hraji nejlepšího přítele jejího manžela. Ráznou New Yorkčanku hraje Hilary Swank a manžela hraje Gerard Butler, který se momentálně otáčí ve filmu „300“. Oba dva byli skvělí lidé a díky nim jsem se cítil velmi vítaný. Jsem stejně nedočkavý to vidět, jako vy.

Můžete vysvětlit, jaká je filozofie „punku“?

Ano, je to, že pro současnou mladou generaci neexistuje budoucnost, věk 15 – 25 let. Všechna práce a peníze nestojí za nic kvůli starším generacím, staří se nechtějí dělit o moučník. Punk se zrodil v Anglii, kde neustále diskriminují dělnickou třídu, stejně jako u nás je diskriminovaná černá menšina. Takže, je to hnutí protestu, kde zahazujete veškeré pokusy o začlenění se pomocí kultury, odhalujete skutečnost, že nemáte přístup do White Hall. Což činí Americké punkery ze střední třídy, jako jsem já, lehce podezřelé.

Jaký je váš „zakázaný“ hudební požitek?

Řekl bych, že hodnotím Norah Jones jako „zakázaný“ požitek. Možná jsem příliš vážný, ale ABBA není špatná.

Máte vůbec zájem, nebo, přemýšlel jste někdy o napsání hry?

Hmmm, ve vší upřímnosti, ne. Měl jsem zkušenosti s adaptacemi her z různých zdrojů, nějaké překlady z jiných jazyků a s pomáháním mladým dramatikům upravovat jejich hry, ale nikdy jsem neměl palčivou potřebu říci něco formou hry. Doufám, že to možná přijde. Existují nějaké nápady, ale ještě nejsou plně zformované. Právě teď bych spíše psal film, než hru.

Jak se učíte text a liší se průběh učení k práci pro TV, film a divadlo?

Učení se textu je nejzábavnější část mé práce. Řada herců si na to stěžuje, ale zjistil jsem, že tohle je čas, kdy sním o čemkoliv co chci a nemusím se strachovat o potřeby filmového štábu. Rozdíl mezi divadlem a filmem je, že u filmu si musíte zapamatovat text, jako byste zahajovali v divadle, ale nemáte tam zkoušky, takže to děláte samostatně.

Poprvé:

Oblíbené: